Home page > Aktuality > Uctění památky velitele výsadku Wolfram

Uctění památky velitele výsadku Wolfram

Dne 10. ledna uplynulo 35 let od úmrtí velitele paradesantního výsadku Wolfram, podplukovníka Josefa Otiska. Krajské vojenské velitelství Brno si památku tohoto hrdiny připomnělo položením kytice u jeho hrobu v Brně - Líšni.

Podplukovník Josef Otisk se narodil 30. ledna 1911 v Líšni u Brna. Absolvoval obecnou školu v Líšni a poté nastoupil na reálné gymnázium v Brně. To však z finančních důvodů v roce 1928 přerušil. Znovu byl přijat v roce 1930 a v roce 1933 odmaturoval. Při základní vojenské službě, kterou nastoupil 1. října 1933 byl odeslán do záložní důstojnické školy. Po jejím absolvování byl převelen k pěšímu pluku do Levoče, poté v Prešově a nato do Bardějova. Od 1. srpna 1934 začal studovat Vojenskou akademii, kterou již v hodnosti podporučíka v srpnu 1936 ukončil. 1. září 1936 nastoupil v hodnosti poručíka k pěšímu pluku v Brně. V roce 1937 absolvoval v Milovicích kurz kanónů proti útočné vozbě. Mobilizaci prodělal v Jihlavě a Telči.

Dne 4. prosince 1939 s přítelem překročili hranice na Slovensko a přes Maďarsko, Jugoslávii a Turecko se dostal do Francie. 12. ledna 1940 byl prezentován v Agde u československého zahraničního vojska a zařazen k 2. pěšímu pluku. Zúčastnil se bojů o Francii. Po pádu Francie byl evakuován do Anglie.

V Anglii byl povýšen na nadporučíka. Absolvoval autokurz a základní kurz commandos. Již v hodnosti kapitána dále absolvoval parakurz a kurzy velitelů tankových rot a tankové taktiky. Poté byl jmenován zástupcem velitele 3. roty 2. tankového praporu. Do funkce velitele skupiny pro zvláštní úkoly byl vybrán na jaře 1944. Směl si vybrat příslušníky své skupiny. S nimi poté od 15. května do poloviny června 1944 prodělal základní výcvik, parakurz a konspirační kurz. 3. července odletěl do Itálie na vyčkávací základnu.

 

Operace Wolfram

Desant tvořili kapitán Josef Otisk, rtn. Josef Bierský, rtn. Josef Černota, rtn. Vladimír Řezníček, radista rtn. Karel Svoboda a četař Robert Matula. Jejich úkolem bylo s použitím vlastního materiálu provádět sabotážní činnost na území Moravy, popř. Slovenska, dále likvidovat významné konfidenty a udržovat spojení s Londýnem, provádět partyzánskou činnost a zároveň organizovat další partyzánské oddíly. Pro komunikaci s Londýnem byli vybaveni radiostanicí s krycím názvem Olga (či Jindra).

Jako jediný z výsadků vyslaných z Londýna neměl plnit zpravodajské, ale sabotážní úkoly a organizovat a provádět partyzánskou činnost. Jednalo se o výraz dobré vůle vůči Sovětskému svazu a jeho požadavku po větší partyzánské činnosti na území Protektorátu (exilové velení československé armády se k této činnosti stavělo dost skepticky.

Desant seskočil při dvou průletech 14. září 1944 poblíž osad Nytrová a Kotly v obci Morávka v okrese Frýdek-Místek. Při seskoku došlo k rozptýlení členů skupiny. Později se skupina s výjimkou Svobody sešla na smluveném místě. Svoboda zabloudil a po pěti dnech byl zadržen četníky a předán gestapu, tomu se z něj podařilo dostat informace o zakopaném materiálu, více však neprozradil a na radiovou protihru gestapa nepřistoupil. Skončil v koncentračním táboře Flossenbürg, ve kterém se dožil konce války.

Skupině se podařilo kontaktovat Radu tří a další paraskupiny (Calcium, Clay a Carbon). Jejich prostřednictvím odvysílali do Londýna žádost o odeslání materiálu, ale ústředí nic neposlalo, neboť se domnívalo, že desant pracuje pod kontrolou gestapa. Zároveň příslušníci Wolframu začali spolupracovat s 1. partyzánskou brigádou Jana Žižky v Beskydech a ruským výzvědným oddílem vedeným kapitánem Rudé armády Adamem Niščimenkem. Díky nim přes Moskvu do Londýna znovu odeslali žádost o materiál.

Dne 19. října byl jedním z partyzánů, Stanislavem Kotačkou, kvůli finančním prostředkům zavražděn a okraden rtn. Josef Bierský. Kotačka vše následně oznámil brněnskému gestapu. Velitel skupiny kpt. Otisk nařídil odpoutání od partyzánů, neboť se partyzánský oddíl stal cílem dalších konfidentů, Jaroslava Mezla (udal lesníky, kteří partyzánům pomáhali) a Marie Riplové (kterou ale partyzáni odhalili a popravili). Přibrali i šestici partyzánů včetně vraha Bierského. Krátce na to byl partyzánský oddíl rozprášen a samotná skupina zaměřena. Po úplném odpoutání od partyzánů se jim podařilo vyklouznout z německého obklíčení. Dostali se do Líšně u Brna, kde u Otiskových příbuzných přečkali zimu.

V březnu 1945 v lesích na jihovýchodní Moravě zorganizovali z českých vlastenců, uprchlých sovětských zajatců a zbytku dvou ruských paraskupin partyzánský oddíl. Zbraně získali přepadem německého stanoviště 13. dubna 1945 a začali provádět ozbrojené útoky a drobné sabotáže na ustupujících německých jednotkách mezi Brnem a Vyškovem. Začátkem května 1945 se skupina spojila s postupující Rudou armádou a ukončila svou činnost.

 

Po propuštění a ohlášení se na MNO sloužil podplukovník Josef Otisk u II. oddělení hlavního štábu. 23. července 1945 byl povýšen na štábního kapitána a 27. srpna 1945 na majora pěchoty. Od 4. prosince 1945 byl jmenován velitelem 13. tankové brigády a to nejprve v Přáslavicích a poté ve Šternberku. Po únoru 1948 byl nejprve odeslán na dovolenou a 1. října 1948 propuštěn z armády. Pracoval jako zeměměřič a to až do roku 1969, kdy odešel do důchodu. Zemřel 10. ledna 1986.

Dne 16. října 1990 byl in memoriam povýšen na podplukovníka pěchoty.

 

V textu využito informací z otevřených internetových zdrojů.

Fotogalerie

Nahoru