Válečné veterány v Hodoníně bude trvale připomínat pamětní lavička

V sobotu 31. 7. 2021 jsme si připomněli 26 let od tragického okamžiku, kdy při plnění úkolů v rámci zahraniční operace UNCRO pod vlajkou OSN na území bývalé Jugoslávie zahynuli ppor. in memoriam Luděk Zeman a Petra Valeše. Na hodonínském hřbitově přátelé a kolegové z mise, zástupci města Hodonín a Krajského vojenského velitelství Brno toto výročí uctili smutečním aktem. Právě Hodonín byl rodným městem pana podporučíka Luďka Zemana.„Oba kamarádi a s nimi i další zranění svým dílem chtěli tehdy přispět k tomu, aby se mezi země bývalé Jugoslávie – tam, kam jsme před tím jezdili a dnes zase jezdíme na dovolenou – vrátila pravidla tolerantní společnosti,“ řekl zástupce Krajského vojenského velitelství v Brně podplukovník Vlastimil Drápela. „Je pro nás klíčové, nejen historicky, ale i pro naši přítomnost a budoucnost, vědět, kam vede etnická nenávist a nacionalismus, které přinášejí netoleranci, krutost, ztrátu lidské důstojnosti a v konečném důsledku třeba i svobody a základních životních hodnot, lidský život nevyjímaje,“ zdůraznil. „Lidé jako ppor. i. m. Luděk Zeman jsou reální hrdinové a společenské uznání si zaslouží. Zaslouží si vyšší povědomí společnosti o svých osudech a také o nelehkém údělu jejich rodin," připomněl Vlastimil Drápela.

Na památku všem válečným veteránům byla na hodonínském hřbitově odhalena lavička válečných veteránů, která bude v parku hřbitova umístěna trvale.

Ppor. in memoriam Luděk Zeman se narodil v Hodoníně a v letech 1973-1976 studoval na Zemědělském odborném učilišti ve Strážnici (obor traktorista-mechanizátor). Poté nastoupil jako řidič do Agropodniku Hodonín – středisko dopravy Mistřín, kde pracoval až do roku 1990 (v mezidobí absolvoval v letech 1977-1979 ZVS). Před vstupem do armády byl zaměstnán jako řidič u několika společností v Hodoníně. Dne 5. 9. 1994 byl přijat do činné služby v hodnosti četaře v další službě a současně ustanoven starším řidičem 2. mechanizovaného družstva 3. mechanizované čety 1. mechanizované roty 1. praporu mírových sil OSN. V říjnu 1994 byl vyslán do zahraniční operace UPROFOR v bývalé Jugoslávii a v květnu 1995 odjel jako starší řidič 2. mechanizovaného družstva 3. mechanizované čety 1. mechanizované roty 2. praporu mírových sil OSN do operace UNCRO. Zemřel u chorvatské obce Ličky Oska na následky zranění utrpěného po výbuchu minometného granátu na pozorovacím stanovišti Tango 23. Pochován byl na hřbitově v rodném Hodoníně. Posmrtně byl povýšen do hodnosti podporučíka a vyznamenán medailí „Za hrdinství“.

ABSOLVOVANÉ ZAHRANIČNÍ OPERACE
20. 10. 1994 mírová operace UNPROFOR
5/1995 – 5. 8. 1995 mírová operace UNCRO

VYZNAMENÁNÍ
Čestný pamětní odznak „Za službu míru“ in memoriam (1995)
Medaile „Za hrdinství“ in memoriam (1995)