Krajské vojenské velitelství Brno si připomíná výročí konce 2. světové války

30.4.2020
Emil Kamenský

I když jsou poslední týdny plné úkolů spojených s opatřeními proti šíření nového typu koronaviru, nezapomíná Krajské vojenské velitelství Brno a jeho příslušníci na významné výročí, které si připomínáme právě v těchto dnech.

Přesně před 75 lety skončila do té doby největší válka, kterou kdy lidstvo poznalo. Přinesla miliony obětí, ať už z řad vojáků nebo civilistů. Poznamenala několik generací a dodnes zůstává mementem, které v zrcadle minulosti varuje před lhostejností k budoucnosti, mementem draze zaplacené zkušenosti, která se nesmí opakovat.

Krajské vojenské velitelství Brno, stejně jako celá Armáda České republiky se hrdě hlásí k tradici boje proti okupantům. Naše úcta patří všem, kteří se tohoto boje zúčastnili, skláníme se před těmi, kteří v něm položili své životy. Dramatické bitvy probíhaly až do posledního dne 2. světové války.

Německá vojska kladla na Moravě daleko tvrdší odpor, než tomu bylo v západních Čechách. Byla tvořena skupinou armád Mitte Ferdinanda Schörnera. Od 30. dubna byla součástí německých vojsk skupina armád Jih přejmenovaná na Ostmark, která ustupovala přes Rakousko na Linec a Brno. Na osvobození Československa se podílelo okolo 2,1 milionu vojáků spojeneckých armád z východní fronty, z nichž velká většina pocházela ze Sovětského svazu. Šlo o 1. ukrajinský front maršála Koněva, 2. ukrajinský front maršála Malinovského a 4. ukrajinský front gen. Petrova. Dne 7. dubna se jednotkám Rudé armády podařilo obsadit most přes řeku Moravu jihovýchodně od Lanžhota. Tvrdé boje o Lanžhot probíhaly až do 11. dubna, kdy bylo toto město osvobozeno. Následující den zahájily sovětské jednotky osvobozování Hodonína a poté pokračovaly ve směru na Velké Bílovice, kde probíhaly další urputné boje. Ve dnech 15. - 22. dubna se německým vojskům podařilo zachytit na čáře Těšany - Moutnice - Blučina - Hajany - Ořechov - Ivančice. Bránící se německé jednotky byly posilovány dalšími vojsky, které se podařilo stáhnout od Vídně, jenž byla v té době již též obsazená Rudou armádou. Další tvrdé boje pokračovaly v okolí Šitbořic a Ořechova, přičemž docházelo k dalším německým protiútokům. Dne 21. dubna vyrazil 48. gardový jezdecký pluk Rudé armády směrem k Ivančicím, aby přeťal německým vojskům ústupovou cestu z Brna na Jihlavu. Téhož dne stály jednotky Rudé armády z jižního a jihozápadního směru 7 - 10 km od Brna.

Město Brno bránily kromě jednotek Wehrmachtu a Waffen SS i jednotky Volkssturmu, které byly v této oblasti početné díky německé menšině. V noci z 22. na 23. duben začal letecký útok na Brno, 23. dubna přešla sovětská vojska, která byla posílena o 6. gardovou armádu, jež dorazila od Vídně, do rozhodného útoku. 24. dubna byly osvobozeny obce v těsné blízkosti jižně od Brna, 25. dubna vnikla Rudá armáda do brněnských předměstí. Město Brno bylo osvobozeno 26. dubna 1945. Útok však dále pokračoval, protože severní předměstí a vesnice v těsné blízkosti severní části Brna byly v držení Němců.

Dále se rozvíjely útoky v dalších směrech, kterých se účastnila i vojska 1. a 4. rumunské armády. Rumuni útočili zejména v oblasti kolem řeky Moravy, v okolí Veselí nad Moravou či Kyjova, koncem dubna pronásledovali ustupující Němce ve směrech Kyjov - Koryčany - Zdounky a Polešovice - Halenkovice - Otrokovice. Do konce dubna dosáhla 1. rumunská armáda prostorů jižně od Starého Města, severně Stupavy a Koryčan a jižně Bučovic. Činnost sovětských i rumunských vojsk se dále rozvíjela, pokračovaly útoky ve směrech na Znojmo, Rosice, Tišnov, Vyškov, Prostějov, Kroměříž, Kojetín a Zlín.

Tvrdé boje na Moravě probíhaly i počátkem května. přičemž do 5. května došlo k vytvoření téměř souvislé fronty. Na severu útočila vojska 4. ukrajinského frontu doplněná o jednotky 1. československého armádního sboru, které pokračovaly v Ostravsko-opavské operaci. Na střední část frontu pronikly další jednotky 1. čs. armádního sboru ze Slovenska od Žiliny směrem na Vsetín. Útoky pokračovaly i v oblasti Hané a Vyškovské brány, avšak k dalšímu postupu na západ bránila Drahanská vrchovina, jejíž úpatí bylo silně vojensky opevněno. V tomto prostoru zřídili Němci za války rozlehlou vojenskou střelnici, přičemž došlo k násilnému vystěhování 33 obcí a tato oblast nyní sloužila jako pevnost, před níž byl postup Rudé armády a rumunských vojsk prakticky až do 8. května zastaven.

Další prioritou bylo tažení na České Budějovice, Plzeň a Prahu, které se mělo uskutečnit v rámci Pražské operace. 7. května v ranních hodinách začal útok v pásu mezi jižní hranicí republiky a Brnem směrem na západ. Boje trvaly celý den a 8. května začala Rudá armáda útočit ve směru Moravský Krumlov, Třebíč, Jihlava, Znojmo a Dačice. V noci ze dne 8. na 9. května vešla v platnost bezpodmínečná kapitulace Německa, dle jejichž podmínek se měla zbylá německá vojska vzdát těm jednotkám spojenců, s nimiž byla v kontaktu. Němci opustili pozice a začal hromadný úprk německých jednotek na západ do amerického zajetí. 9. května 1945 už prakticky docházelo pouze k dočišťování dobytého prostoru a k pronásledování ustupujících německých jednotek. Německá okupace skončila.

Je důležité si tyto události připomínat, a proto v těchto dnech příslušníci Krajského vojenského velitelství Brno jezdí po našem kraji a u pomníků padlým ve světových válkách pokládají kytici a věnují tichou vzpomínku na všechny, kteří se zasloužili o naši svobodu. Květinové dary tak již položili u památníků v Hodoníně, Břeclavi, Kyjově, Ořechově, Slavkově u Brna, Brně, Blansku, Miroslavi a Znojmě.

Zdroj:http://promoravia.blog.cz/0904/osvobozovani-moravy-z jihu; https://cs.wikipedia.org/wiki/Osvobození_Československa