- 7.8.2020
V pátek 11. 9. 2020 jsme si na hrbitově v Měníně u Brna připomněli smutné, osmnáctileté výročí, kdy u obce Šajkovac zahynul při plnění služebních úkolů v rámci mise KFOR podporučík in memoriam Luděk Severa.Luděk Severa se narodil v Brně. V letech 1991–1995 vystudoval střední zemědělskou školu, obor pěstitel-chovatel v Kloboukách u Brna. V lednu 1996 nastoupil základní vojenskou službu u Zabezpečovacího praporu Vojenské akademie v Brně, kde rok působil jako řidič. Po odchodu do zálohy pracoval jako skladník a soukromě podnikal. V září 2000 začal studovat na Agronomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, ale studium nedokončil. 1. 7. 2001 se stal vojákem z povolání a byl ustanoven velitelem družstva velitelské čety minometné roty 73. mechanizovaného praporu v Přáslavicích. Ještě v tomtéž roce absolvoval rotmistrovský kurz na Vojenské akademii ve Vyškově.
V únoru 2002 odjel do Kosova jako nabíječ družstva granátometů 1. mechanizované roty 1. česko-slovenského praporu KFOR. Tragicky zahynul 14. 9. 2002 při dopravní nehodě obrněného transportéru OT-64 u obce Šajkovac. Pochován byl na hřbitově v Měníně. Posmrtně byl povýšen do hodnosti podporučíka a vyznamenán Záslužným křížem MO ČR III. stupně.
ABSOLVOVANÉ ZAHRANIČNÍ OPERACE
13. 2. 2002 – 14. 9. 2002 mírová operace KFOR
VYZNAMENÁNÍ
Záslužný kříž MO ČR III. stupně i. m. (2002)
Medaile MO ČR „Za službu v zahraničí“ (13. 9. 2002)
Medaile NATO „Za službu pro mír a svobodu“ (2002)
Čest jeho památce!
Autor životopisu: plk. v z. PhDr. Eduard STEHLÍK, Ph.D., MBA
Novodobým válečným veteránům je věnována také webová stránka www.inmemoriam.army.cz
Přesně na den 25 let od tragického okamžiku, kdy při plnění úkolů v rámci zahraniční operace UNCRO pod vlajkou OSN na území bývalé Jugoslávie zahynul ppor. in memoriam Luděk Zeman, si nejbližší rodina, přátelé, zástupci města Hodonín a Krajského vojenského velitelství Brno připomněli toto smutné výročí na Masarykově náměstí v Hodoníně, které bylo rodným městem pana podporučíka. Spolu s ním při útoku na pozorovací stanoviště zahynul také ppor. in memoriam Petr Valeš.
„Oba kamarádi a s nimi i další zranění svým dílem chtěli tehdy přispět k tomu, aby se mezi země bývalé Jugoslávie – tam, kam jsme před tím jezdili a dnes zase jezdíme na dovolenou – vrátila pravidla tolerantní společnosti,“ řekl zástupce Krajského vojenského velitelství v Brně podplukovník Vlastimil Drápela. „Je pro nás klíčové, nejen historicky, ale i pro naši přítomnost a budoucnost, vědět, kam vede etnická nenávist a nacionalismus, které přinášejí netoleranci, krutost, ztrátu lidské důstojnosti a v konečném důsledku třeba i svobody a základních životních hodnot, lidský život nevyjímaje,“ zdůraznil. „Lidé jako ppor. i. m. Luděk Zeman jsou reální hrdinové a společenské uznání si zaslouží. Zaslouží si vyšší povědomí společnosti o svých osudech a také o nelehkém údělu jejich rodin," připomněl Vlastimil Drápela.
Ppor. in memoriam Luděk Zeman se narodil v Hodoníně a v letech 1973-1976 studoval na Zemědělském odborném učilišti ve Strážnici (obor traktorista-mechanizátor). Poté nastoupil jako řidič do Agropodniku Hodonín – středisko dopravy Mistřín, kde pracoval až do roku 1990 (v mezidobí absolvoval v letech 1977-1979 ZVS). Před vstupem do armády byl zaměstnán jako řidič u několika společností v Hodoníně. Dne 5. 9. 1994 byl přijat do činné služby v hodnosti četaře v další službě a současně ustanoven starším řidičem 2. mechanizovaného družstva 3. mechanizované čety 1. mechanizované roty 1. praporu mírových sil OSN. V říjnu 1994 byl vyslán do zahraniční operace UPROFOR v bývalé Jugoslávii a v květnu 1995 odjel jako starší řidič 2. mechanizovaného družstva 3. mechanizované čety 1. mechanizované roty 2. praporu mírových sil OSN do operace UNCRO. Zemřel u chorvatské obce Ličky Oska na následky zranění utrpěného po výbuchu minometného granátu na pozorovacím stanovišti Tango 23. Pochován byl na hřbitově v rodném Hodoníně. Posmrtně byl povýšen do hodnosti podporučíka a vyznamenán medailí „Za hrdinství“.
Pietnímu aktu je věnován také článek na webu hodonínské radnice, který si můžete přečíst pod následujícím odkazem:
https://www.hodonin.eu/pred-petadvaceti-lety-zemrel-pri-mirove-misi-ludek-zeman/d-1107589
ABSOLVOVANÉ ZAHRANIČNÍ OPERACE
20. 10. 1994 mírová operace UNPROFOR
5/1995 – 5. 8. 1995 mírová operace UNCRO
VYZNAMENÁNÍ
Čestný pamětní odznak „Za službu míru“ in memoriam (1995)
Medaile „Za hrdinství“ in memoriam (1995)
Čest jeho památce!
Autor životopisu: plk. v z. PhDr. Eduard STEHLÍK, Ph.D., MBA
Novodobým válečným veteránům je věnována také webová stránka www.inmemoriam.army.cz
V pátek 22. května 2020 si na Ústředním hřbitově v Brně připomněli zástupci Krajského vojenského velitelství Brno smutné výročí sedmnácti let, kdy těžkým zraněním, která utrpěl při plnění úkolů v zahraniční operaci, podlehl příslušník 601. skupiny speciálních sil rotmistr Pavel Mauer.
Spolu s dalšími 15 kamarády od prostějovského útvaru zajišťovali od března 2003 na území Kuvajtu ochranu 1. česko-slovenského praporu radiační, chemické a biologické ochrany, který zde tehdy působil, prováděli průzkum pohraničních oblastí podél kuvajtsko-irácké hranice, v irácké Basře se podíleli na vyhledání lokality pro 7. polní nemocnici a v součinnosti s příslušníky Policie ČR zajišťovali ochranu naší ambasády v Bagdádu. Pro Pavla Mauera to byla jeho první zahraniční mise.
Narodil se 15. dubna 1978 v Brně a s moravskou metropolí bylo spojené i jeho studium. V letech 1992-1996 absolvoval SOU tradičních řemesel a poté pokračoval ve studiu na lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity. Po dvou letech však studií zanechal a v říjnu 1998 nastoupil základní vojenskou službu u 6. speciální brigády v Prostějově. Po jejím ukončení se rozhodl u útvaru zůstat a jako příslušník 62. speciálního střediska odjel do mise, která se mu bohužel stala osudnou.
Dne 8. května 2003 došlo u Alí Al-Gharbí k nešťastné dopravní nehodě pancéřované Toyoty, při níž byl Pavel těžce zraněn. Přestože druhý příslušník speciálních sil, jenž byl na místě přítomen, patřil k nejlépe vyškoleným zdravotníkům a v těžkých podmínkách poskytl kamarádovi to nejlepší ošetření, bohužel to nestačilo. Pavel Mauer utrpěným zraněním po převozu do České republiky 22. května 2003 podlehl. Posmrtně byl povýšen do hodnosti podporučíka a vyznamenán Záslužným křížem ministra obrany České republiky. Nezapomněli na něj ani jeho kamarádi. K uctění jeho památky byla v roce 2004 základna 601. skupiny speciálních sil v afghánském Bagramu pojmenována „Camp Mauer“.
Podporučík in memoriam Pavel Mauer zemřel ve věku 25 let.
Čest jeho památce!
Autor životopisu: plk. v z. PhDr. Eduard STEHLÍK, Ph.D., MBA
Novodobým válečným veteránům je věnována také webová stránka www.inmemoriam.army.cz